1928–1939: Počátky házené v Bělé pod Bezdězem

Rok 1928 znamenal pro bělskou házenou období mimořádné aktivity – už tehdy měl oddíl za sebou 14 utkání, což bylo na tehdejší dobu skutečně výjimečné číslo. Oddíl pokračoval v další činnosti, i když úspěchy střídaly finanční i hráčské komplikace. Právě v těchto nelehkých začátcích prokázali hráči neobyčejné nadšení a obětavost – i díky nim házená v Bělé skutečně zakořenila a postupně získávala další příznivce.

brankář Šulc, obránce Bayer, záloha Somr, Horrman, útok Dražil, Neuman, Charousek (rok 1929)

V roce 1932 se do dění zapojily také ženy. Hned v prvním zápase proti DTJ Debř (výsledek 2:8) hráčky Jeřábková, Beckertová, Kedlesová, Poláková a Bucková ukázaly, že házená rozhodně není jen doménou mužů. Ustavení ženského družstva přineslo vzpruhu a nové impulzy celé komunitě, stejně jako střídání mužských týmů mezi místním Sokolem a SK. Vzájemné prolínání vedlo několikrát až ke složení reprezentačního výběru města. Tato pestrá a dynamická etapa trvala až do počátku druhé světové války, kdy byla společenská a sportovní činnost Sokola vlivem událostí zcela zastavena.

rok 1929

Oddíl se však nezastavil – počet členů i zájemců o házenou dál rostl a v následujících letech oblékali bělský dres například tito hráči:
brankáři: Skřivan, Frič, Manišek; obránci: Sommer, Bayer, Rychlý; záloha: Houser, Drazil, Treybal, Havel, Novák, Moucha; útočníci: Šupika, Tysér, Šulec, Havel, Šimonek, Břešťovanský, Müller

rok 1936

V rámci Sokola Bělá se do soutěží zapojila také tehdejší mládež, jejíž jména najdeme v kronikách dodnes – Velíšek, Ruta, Kopal, Málek, Rejcha, Tošovský a Podrazil.

Přestože oddílu dlouho chybělo kvalitní hřiště, dresy nebo sítě, touha po vítězství a skutečný sportovní duch hráčů i fanynek dokázaly překonat všechny překážky.