Sto let házenkářské tradice v Bělé pod Bezdězem: První kroky k legendě

V srdci Bělé pod Bezdězem se už téměř celé století píše příběh, na který může být naše město právem hrdé. Sága házenkářského oddílu TJ Sokol Bělá pod Bezdězem začala v době, kdy se česká házená teprve rozhlížela do světa. Psal se rok 1921, když se v nedaleké Mladé Boleslavi začal objevovat tento nový sport. Právě tehdy se začala formovat myšlenka, která záhy překročila hranice města a našla úrodnou půdu i v Bělé.

Za příchodem házené do Bělé stál profesor Vondra – pedagog tělem i duší, nadšenec, jenž dokázal svou vášeň přenést na mladé sokoly. Jeho odhodlání a organizační talent vtiskly bělské házené nezaměnitelný charakter. První impulz ke vzniku týmu podle kronik přinesl bratr Najman, jehož iniciativa spojila skupinu odhodlaných mladíků a položila základy oddílu, který se brzy stal sportovní pýchou regionu.

Zleva stojící : Emil Maňásek, Tonda Moucha, Bojda Šulc, soudce Pepíček Nováček, Gusta Treybal, Pepík Hauser, Jarka Tyšer, Vašek Frič.

Rok 1926 znamenal pro místní sportovní historii zásadní milník: tým z Bělé pod Bezdězem vybojoval své první vítězství – dramatický zápas proti Sokolu Rokytovec skončil těsným výsledkem 9:8. Tato první výhra byla symbolem nového začátku a otevřela cestu dalším generacím sportovců. Už o rok později, v roce 1927, byl oficiálně založen odbor házené Sokola Bělá pod Bezdězem, což dnes považujeme za skutečný start našeho dlouhého sportovního příběhu.

Družstvo Sokola Bělá při zápase se Sokolem Bukovno.
Soudce J. Beckert z Josefova Dolu.
Družstvo Bělé (stojí zleva) : Dražil, ???, Jirka Sommer, Hoffman, Šupita, Tonda Moucha a brankář Šulc. (rok 1928)

První generace házenkářů se nesmazatelně zapsala do paměti oddílu. Byli to hráči, jejichž jména nám dodnes připomínají počátky a odvahu stát u zrodu tradice: 
v brance stáli Skřivan, Frič a Maňásek; obranný val tvořili Sommer, Prchlý a Bayer; ve středové řadě bojovali Hauser, Dražil, Treybal, Havel, Novák a Moucha; útok pak táhli Šupita, Tyšer, Šulc, Břešťovský, Šimonek a Müller.

Jejich odhodlání, nadšení i ochota překonávat tehdejší skromné podmínky položily základ legendě, která žije v každém dalším utkání i tréninku pod Bezdězem.