Datum a místo narození:

13.4. 1968 v Mladé Boleslavi

 

Přezdívka:

Bohouš po dědovi

 

Rodina a rodinný stav:

manželka Jitka,dcery Barbora 1992, Tereza 2004 a Anežka 2010

 

Bydliště:

Bělá pod Bezdězem,Tyršova 42

 

Povolání:

konstruktér el.svazků v automobilovém průmyslu

 

Vzdělání / vojna:

Mechanik-seřizovač 4-letý učební obor s maturitou

1987-1989 VÚ 9123 VTJ Vimperk

 

Životní cíl:

Dobře vychovat dcery, udržet si zdraví a trochu kondice a pokud možno si užívat života.

 

Záliby, kromě házené:

Hudba,sport rekreačně (tenis, fotbálek, plavání) i pasivně u televize, historie 2.svět.války.

 

Hrál za Sokol Bělá v letech:

1977-1986,1989-2015

 

Bývalí spoluhráči v bělském dresu:

Spoluhráčů bylo během těch roků opravdu mnoho a není možné jich většinu vyjmenovat.

V žácích jsem hrál s mnoha spolužáky, které jsem k házené přivedl, no spíše jsem je ukecal. Nejvíce jsem hrál se Svobodou, Peterkou, Švarcem, Petrem Duškem a Jirkou Tošovským ml. Poté jsem jako starší žák občas hrál i v dorostu, kde si nejvíce pamatuji na Pavlíčka, Šandu, Karla a Zdeňka Dvořáka. V dorostu jsme toho mnoho nenahráli, takže potom jsem začal hrát za B-tým Bělé. Zde jsem mohl hrát s mnoha výbornými hráči, kteří se nevešli do kádru A-týmu, anebo již pomalu končili svoji házenkářskou kariéru. Byli to pánové Kudrnáč, Jiří Dušek, bratři Jan a Petr Šandové, Aleš, Antonín a Jiří Tošovský st., Zika, Ulman, Šrámek, Dufek, Tyšer. V té době jsem začal hrát i přípravné zápasy za A-tým, kde v té době hrála řada vynikajích házenkářů. Nejvíce si cením, že jsem si mohl zahrát s tátou, který byl dlouholetý bělský gólman. Mohl jsem si zahrát se Zajacem, Kaňkou, Cehákem, M.Šandou, Paulusem, Štěpánkem, Františkem a Petrem Šindelářem, P.Stachem, Peškou, Křivánkem, Kuchtou, Káleckým, Sovou a Hribem.

Po odchodu této generace hráču přišli mladí hráči, kteří brzy vytvořili výborný kolektiv. Z těchto hráčů to byli postupně příchozí bratři Pavel, Aleš a Petr Stachové, Hrubý, Bajtalon, Bartoń Petr, Picek, Tomáš Dvořák, Švec, Hendrych, Sommer, Beckert, Kabátník, Renza, Vaněk, Kubíček, Paulus, Knotek.

Také jsem si zahrál s většinou hráčů současného kádru A-týmu r.2015.

 

Hrál za oddíly:

1977-1986 Bělá, 
1986-1987 dorost Dukla Praha,
1987-1989 VTJ Vimperk,
1989-2015 Bělá

 

Tvůj největší úspěch v házené:

3.místo ČSSR - dorost Dukla Praha v Plzni v roce 1987,
postup do 3.ligy - muži Bělá

 

Jak dlouho hraješ/hrál házenou:

Tento rok jsem naposledy hrál na turnaji Máchova kraje, tak by to mělo být 38 let.

 

První trenér: 

Bohužel se nepamatuji, asi i proto, že v těch dobách žádný stálý trenér nebyl a o zápasech nás většinou střídal Antonín Tošovský. První trenér v mužích Zdeněk Křížek.

 

Na které trenéry rád vzpomínáš:

Rád vzpomínám na Zdenka Křížka, který to se mnou po příchodu do A-týmu neměl lehké a na oba Bartoně. Bohužel pro mne Jiří Bartoń přišel v době, kdy jsem 2 roky nehrál, kvůli zdravotním problémům. Potom jsem to měl těžší se prosadit, nebot v té době ostatní kluci ohromně výkonnostně vyrostli. Hodně vzpomínám na Petra Bartoně, který i jako jeho otec dokázal kluky vždy dobře vyhecovat. Také nemohu zapomenout na Jiřího Lišku a Ládu Országa v Praze.

 

Na které spoluhráče rád vzpomínáš:

Vzpomínám rád na většinu hráčů se kterými jsem hrál. S každým z těchto hráčů si také vzpomenu na spoustu historek, které jsme spolu zažili. Jsem rád za ty vzpomínky. Bohužel někteří z mých bývalých spoluhráčù již nejsou mezi námi.

 

Na které utkání nejraději vzpomínáš:

Kdybych měl jedno vybrat tak určitě v roce 1998 ve čtvrtfinále na turnaji ve Španělsku v Calelle, kde jsme se tahali o výhru až dokonce. To jak nám naši fans skvěle fandili a jak to vypadalo po zápase si budu pamatovat do konce života.
 

Tvůj oblíbený post:

pravé křídlo, před lety pravá spojka

 

Oblíbený soupeř:

Zruč nad Sázavou. V zápase jsme se většinou řezali, ale jak skončil zápas, tak bylo vše zapomenuto a šli jsme společně posedět do restaurace .
 

Neoblíbený soupeř:

Nemám, ale nikdy mi to nešlo proti Mladé Boleslavi a když ano, tak jsme většinou prohráli. Potom také Louny nebyly pro mne oblíbené, kvůli jejich chování na hřišti.

 

Nejlepší hala/hřiště kde si hrál:

Bylo jich více ale asi na Spartě, Slavii, Callela, Lubben.